Více nápadů, méně odpadu

Pane Bayere, jakým výzvám čelí logistická síť pro opakovaně použitelné obaly?

Považujeme se za centrální platformu pro standardizaci a opakované použití různých opakovaně použitelných nádob a obalů. To znamená, že nevyrábíme žádné výrobky ani nic neprodáváme. Místo toho sledujeme aktuální vývoj a hledáme udržitelná řešení. Je důležité včas rozpoznat trendy a změny, abychom v době, kdy bude trh připraven, měli již k dispozici správné řešení.

Jak velká je vaše organizace?

L-MW má velmi úsporný provoz. Jako manažer úzce spolupracuji s našimi členy na výběru oblastí, na které se v budoucnu zaměříme a vyvineme pro ně udržitelná řešení. Spojujeme všechny relevantní zúčastněné strany. Pro konkrétní problémy zapojujeme další odborníky, ale nejcennější poznatky vždy přicházejí od lidí, kteří se na projektu přímo podílejí. L-MW je oddělení v rámci standardizačního orgánu GS1 Austria, který je dceřinou společností Rakouské spolkové hospodářské komory. Jsme financováni z členských příspěvků, které pokrývají naše akce i další náklady.

Podle čeho určujete témata důležitá pro budoucnost?

Tato témata obvykle vycházejí z návrhů členů organizace nebo z nové legislativy. Příkladem jsou zákonné kvóty pro opakovaně použitelné nápojové obaly uvedené v rakouském zákoně o nakládání s odpady, který platí od začátku roku 2024. V současné době je také hodně zmiňované nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Z něj vyplývá mnoho otázek, které se přímo či nepřímo týkají nás všech. Proto se zabýváme všemi odvětvími. Jak je tomu ve stavebnictví? Co se děje v dřevozpracujícím průmyslu? Jak si poradí sektor stravovacích služeb, pokud bude muset za několik let nabízet některé potraviny v opakovaně použitelných obalech?

V případě, že zjistíte potenciální problém, musíte včas jednat.

Rozhodně. V případě PPWR si můžeme myslet, že do roku 2027 nebo dokonce 2029 máme ještě spoustu času. Ale nakonec by mohlo dojít ke zpoždění výroby či dodávek kvůli problémům v dodavatelském řetězci apod. Proto je důležité pečlivě zvážit správný okamžik pro zahájení. Od počáteční myšlenky k plně vyvinutému a implementovanému řešení uběhne minimálně rok a půl, častěji dva až tři roky. Dokonce ani opakovaně použitelná lahev o objemu 0,33 litru, která byla v loňském roce zavedena jako standardní řešení pro trh s pivem, se neobjevila hned po pár týdnech.

Jak přesně postupujete poté, co definujete nový úkol?

Vytváříme specializované pracovní skupiny. Vezměme si příklad opakovaně použitelných pivních lahví o objemu 0,33 litru: v tomto případě existoval právní základ, a to rakouská zákonná kvóta pro opakovaně použitelné obaly. Spojili jsme všechny zúčastněné strany, včetně pivovarníků, maloobchodníků a výrobce lahví. Tato pracovní skupina pak navrhla standardizované řešení. Důležité je také to, aby vše v rámci pracovních skupin bylo v souladu s antimonopolními zákony, musíme se tedy například ujistit, že nedochází k žádným nezákonným dohodám.

Jaký je klíč k úspěchu?

Upřímně řečeno, základ je, že se všichni sejdou a mluví spolu – a že každá zúčastněná strana má možnost se vyjádřit. V případě, že se každá strana může na věc podívat z perspektivy té druhé, může dojít ke skutečné výměně názorů a zkušeností. Například pivovar porozumí tomu, jak funguje maloobchodní sektor. Toto se nám již v mnoha oblastech podařilo. Platí, že čím rozmanitější skupina vznikne, tím je lepší výsledek. Společně vyvinuté řešení je pak k dispozici celému odvětví. A jak jsem již zmínil, tento přístup funguje dobře pouze tehdy, pokud zachytíme trend dostatečně brzy. Pokud již má každý na trhu svou vlastní lahev, nemá smysl hledat standardní řešení.

Jakými projekty se aktuálně zabýváte?

Je to docela pestrá směsice! Momentálně intenzivně pracujeme na vývoji litrových opakovaně použitelných lahví na vodu a nealkoholické nápoje. Další oblastí, která nás velmi zajímá, je „Refillable 2 Go“. V Rakousku se denně použije více než 800 000 jednorázových kelímků na kávu. Každý z nich je používán v průměru jen asi deset minut. Pracujeme na opakovaně použitelném řešení, a to nejen pro nápojové kelímky, ale také pro takeaway obaly na potraviny v gastronomii. Dalším důležitým tématem jsou pro nás výlohy v obchodech. V rakouských obchodech se ročně použijí přibližně tři miliony jednorázových kartonových regálů a polic. Ty spotřebují obrovské množství lepenky a samozřejmě produkují velké množství CO2. Proto jsme založili pracovní skupinu, která ve spolupráci s různými dodavateli hledá řešení pro výkladní skříně.

Vraťme se nyní k opakovaně použitelné lahvi na pivo o objemu 0,33 litru. Jak se na toto standardní řešení díváte dnes?

Jako na absolutní úspěch – tato lahev se stala na trhu takovou stálicí, že je těžké si trh bez ní představit. Jsem moc rád, že se nám podařilo vyvinout toto standardní řešení ve spolupráci se společností Vetropack, maloobchodním sektorem a pivovary. Technologie vylehčování od společnosti Vetropack byla skutečnou inovací a pivovary rychle rozpoznaly její výhody. Na začátku se objevilo několik problémů, zejména s rozpoznáváním lahví ve vratných automatech. Ale jinak, pokud vím, šlo zavádění velmi hladce a z trhu jsme dostali pouze pozitivní zpětnou vazbu. To je výsledek, který můžeme hrdě prezentovat i za hranicemi Rakouska.

Myslíte si, že se v blízké budoucnosti objeví také standardní opakovaně použitelná lahev na víno?

Rakouský institut pro aplikovanou ekologii a jeho dceřiná společnost Pulswerk se touto otázkou v současnosti zabývají. Ve srovnání s pivem je však zavedení systému pro opakované použití lahví na víno mnohem složitější. Vyžadovalo by spojení velkého počtu zúčastněných stran. Kromě toho je víno v současné době vyňato ze zákonné kvóty pro opakovaně použitelné obaly, takže zatím neexistuje dostatečný tlak trhu, který by mohl vést ke změně. To znamená, že se zatím nenašlo žádné konkrétní řešení.

Jak vidíte další vývoj opakovaně použitelných lahví v budoucnu?

To je vlastně docela těžké předvídat. Když jsem pracoval ve společnosti REWE, dělali jsme průzkum ohledně bio kuřat – zákazníci je hodnotili velmi dobře, ale jejich skutečné nákupy často vypovídaly o něčem jiném. S vratným řešením je to podobné. Jak ho zákazníci přijmou? A co další náklady pro zákazníka? Maloobchodní sektor se neustále vyvíjí a tento vývoj je těžké předvídat. Přesto si myslím, že se pravděpodobně dočkáme nárůstu počtu opakovaně použitelných řešení – nejen kvůli zákonným požadavkům, ale také proto, že prostě dávají smysl. Ve srovnání s recyklací, kdy se obal použije pouze jednou, mají jasnou výhodu.

Děkujeme za rozhovor!