Recyklace skla v České republice 

Skleněné obaly, které se přímo nepoužívají opakovaně – například mnoho nápojových lahví v zálohových systémech – by se měly vždy ukládat do sběrných kontejnerů, nikoli do běžného odpadu. Recyklované sklo je z hlediska objemu nejdůležitějším zdrojem pro výrobu nových skleněných výrobků. Sběr a zpracování skla má v České republice dlouhou tradici, která sahá desítky let zpět. Význam této oblasti se zvýšil zejména po vzniku celostátní organizace EKO‑KOM v 90. letech, zaměřené na sběr a recyklaci obalových materiálů.

EKO‑KOM je nezisková organizace sdružující přibližně 21 000 výrobců obalů. Ve spolupráci s obcemi vybudovala od roku 1997 více než 100 000 recyklačních kontejnerů, díky nimž má přes 96 % obyvatel České republiky přístup k recyklaci skla. 

Podle Ministerstva životního prostředí bylo v roce 2022 zpracováno téměř 189 000 tun recyklovaného skla.  Míra recyklace skleněných obalů činila v roce 2021 celkem 81 %. Vedle toho funguje také systém zálohování opakovaně použitelných skleněných obalů, zejména pivních lahví. 

V posledních letech přijímají jak státní instituce, tak firmy – včetně společnosti Vetropack – řadu opatření na podporu recyklace skla. Patří mezi ně modernizace výrobních provozů, výstavba nových recyklačních linek a zapojení do evropských iniciativ. 

Sběrná místa na sklo v České republice tvoří zejména prostorově úsporné dvoukomorové kontejnery. Spotřebitelé by měli třídit sklo podle barvy, zejména na čiré a zelené, aby bylo možné střepy efektivně využít při výrobě nových skleněných obalů. 

Recyklace skla ve společnosti Vetropack

Sebrané skleněné odpady dodané do závodu Vetropack v Kyjově procházejí několika kroky zpracování. Nejprve se odstraní kovové a objemné nečistoty, materiál se vysuší a zbaví etiket. Následuje optické třídění, které zajistí odstranění drobných nečistot a roztřídění podle základních barev. Nejjemnější částice jsou pomlety na skleněný prach, který společně s barevně vytříděnými střepy tvoří klíčovou surovinu pro tavení nového skla. 

Vetropack dlouhodobě usiluje o zvyšování podílu recyklovaného materiálu ve výrobě. Podíl nakupovaného recyklovaného skla se v závislosti na dostupnosti pohybuje mezi 45–60 % u čirého skla, 55–70 % u hnědého skla a více než 70 % u olivového skla. Tato množství jsou doplněna vlastními výrobními odpady a následně utavena spolu s dalšími surovinami potřebnými pro výrobu nových obalů. V rámci strategie 2030 se společnost Vetropack zaměřuje na snižování ekologické stopy, zvyšování podílu recyklovaného skla v celém hodnotovém řetězci a zajištění stabilního přísunu skleněných střepů. 

FAQ's

Do kontejnerů patří skleněné lahve (například od vína, džusu, octa či oleje), sklenice od potravin, lahvičky od parfémů, deodorantů a léků, jednorázové skleněné mlýnky na koření i skleněné uzávěry. Vratné lahve je však nutné vracet přímo prodejci.

Skleněné výrobky, které nejsou obalového charakteru – například ploché sklo, varné sklo, skleněné nádobí, svícny, žárovky, obrazovky nebo borosilikátové sklo – nepatří do kontejnerů na sklo a měly by být odevzdány do sběrného dvora. Kamenina, porcelán a keramika nejsou sklo a rovněž nepatří do kontejnerů na sklo. 

Informace poskytují místní úřady, Ministerstvo životního prostředí nebo společnost EKO‑KOM.

Skleněné obaly není nutné vyplachovat, musí však být prázdné. Uzávěry je nutné odstranit a vyhodit zvlášť. Třídění podle barvy výrazně usnadňuje proces recyklace. Sklo vkládejte do kontejnerů opatrně, aby se příliš nerozbíjelo – drobné střepy se hůře třídí. S ohledem na obyvatele okolí je vhodné sklo odkládat během dne a ve všední dny.

Další informace

Další informace o recyklaci skla v České republice naleznete na stránkách: